Kalibrace se již dávno stala nedílnou součástí každodenního průmyslového života jako standardní postup pro zajištění přesnosti měření. Poprvé zdokumentována na konci 18. století se nadále vyvíjela a stala se důležitou součástí kontroly kvality a hladkého provozu průmyslových závodů. Nejdůležitější fakta o kalibraci měřicích zařízení se dozvíte níže.
Kalibrace je technicko-právní akt, který kontroluje přesnost měření měřicího zařízení. To se provádí porovnáním údajů kalibrovaného zařízení se standardním nebo referenčním zařízením, o kterém je již známo, že je přesné. Cílem kalibrace je zajistit, aby testované zařízení poskytovalo reprodukovatelné a přesné výsledky.
Měřicí zařízení je třeba kalibrovat, aby byla zajištěna jejich přesnost a spolehlivost v čase. Časem se totiž mohou stát nepřesnými v důsledku opotřebení, vlivů prostředí nebo jiných faktorů.
Kromě toho je kalibrace měřicího zařízení zásadní pro splnění bezpečnostních norem. To platí zejména v kritických průmyslových odvětvích, jako je lékařská technika nebo letecký průmysl, kde nepřesná měření mohou vést k vážným bezpečnostním rizikům, stejně jako ve výzkumu a vývoji k zajištění integrity a spolehlivosti dat.
Kalibrace pomáhá uživatelům měřicích přístrojů vyhovět vládním předpisům a průmyslovým standardům a předchází chybám ve výrobě, které mohou být způsobeny nepřesnými měřeními.
V pravidelných intervalech je třeba kalibrovat různá měřicí zařízení, včetně vah, teploměrů, odporových teploměrů, termočlánků, tlakoměrů, průtokoměrů, délkových měřidel, elektrických měřicích zařízení a mnoha dalších testovacích zařízení. V podstatě každé zařízení používané pro přesná měření v průmyslových, vědeckých nebo lékařských aplikacích vyžaduje pravidelnou kalibraci.
Kalibrace měřicích zařízení mohou být prováděny externími zkušebními a kalibračními laboratořemi i interními odpovědnými útvary v rámci společnosti. Tato flexibilita umožňuje společnostem vybrat si vhodnou volbu pro kalibraci svého měřicího zařízení v závislosti na jejich konkrétních znalostech a zdrojích.
Kalibrace mohou být prováděny pomocí měřených veličin nebo různých měřicích zařízení, pokud je to možné. Hovoří se mimo jiné o kalibraci teploty, kalibraci tlaku nebo kalibraci vlhkosti. V závislosti na měřené proměnné a měřicím zařízení se používají různé kalibrační postupy a referenční standardy.
Četnost, s jakou by měly být kalibrace prováděny, se může lišit v závislosti na typu přístroje, jeho zamýšleném použití, specifických průmyslových požadavcích a podmínkách prostředí. Mezi důležitá kritéria patří: doporučení výrobce, intenzita používání, úřední požadavky a historické údaje. V praxi se mnoho společností přiklání k ročním intervalům kalibrací. V každém případě je důležité, aby rozhodnutí o frekvenci kalibrace bylo pečlivě zdokumentováno a pravidelně přezkoumáváno, aby bylo zajištěno, že bude i nadále vhodné.
Tolerance měření definují přijatelný rozsah chyb nebo meze odchylky povolené při měření konkrétní hodnoty. Jsou klíčovou součástí kontroly kvality ve výrobních procesech a dalších aplikacích, kde je důležitá přesnost. Definování tolerancí měření zahrnuje několik klíčových aspektů. Mezi ně patří mimo jiné: příslušné požadavky a také definované horní a dolní mezní hodnoty.
V mnoha průmyslových odvětvích existují standardizované tolerance, které jsou stanoveny v normách jako ISO nebo DIN. Tyto normy usnadňují komunikaci a standardizaci tolerancí napříč různými průmyslovými odvětvími a aplikacemi.
Počet a výběr měřicích bodů pro kalibraci závisí na různých faktorech, jako jsou: typ měřicího zařízení, zamýšlené použití, požadavky konkrétní aplikace a použitelné průmyslové normy. V zásadě by však měl být zmapován celý pracovní rozsah kalibrovaného zařízení tak, aby spodní a horní měřicí body byly již určeny. Při definování měřicích bodů hrají roli také následující faktory:
Pro aplikace, kde je vyžadována vysoká přesnost, by mělo být v celém rozsahu měření stanoveno více měřicích bodů tak, aby byla zajištěna přesná kalibrace.
Pro některé aplikace mohou být určité rozsahy měření kritičtější než jiné. V takových případech by měly být při kalibraci brány v úvahu kritické body.
Mnoho průmyslových odvětví má specifické normy nebo směrnice, které určují, jaké měřicí body by měly být použity pro kalibraci. Tyto normy by měly být dodržovány, aby byla zajištěna shoda a kvalita.
Předchozí údaje o výkonu zařízení mohou naznačovat, ve kterých bodech má kalibrované zařízení tendenci vypadnout z tolerančních limitů, a mohou proto být užitečné při výběru bodů měření.
Vzhledem k této komplexnosti je v mnoha případech vhodné kontaktovat akreditovanou laboratoř, která zajistí, že kalibrace splňuje specifické požadavky a normy.
Při akreditované kalibraci provádí laboratoř uznaná oficiálním akreditačním orgánem kalibraci měřicích zařízení. Tento typ kalibrace se provádí podle specifikovaných standardů a norem, které jsou mezinárodně uznávané. Např. v Německu probíhá akreditace kalibračních laboratoří německým akreditačním orgánem (DAkkS).
Kalibrační list je dokument, který obsahuje výsledky kalibrovaného měřicího zařízení. Slouží jako důkaz, že měřicí zařízení bylo zkontrolováno na přesnost a spolehlivost. Kalibrační list obvykle obsahuje informace jako je název a adresa laboratoře, která kalibraci provedla, datum a čas kalibrace, naměřené hodnoty před a po kalibraci, informace o příslušné nejistotě měření, kalibračních bodech a další relevantní informace. Kalibrační certifikát je důležitým dokumentem k prokázání návaznosti kalibrace na národní/mezinárodní standardy a k zajištění kvality.
Vzor kalibračního listu DAkkS, str. 1
Vzor kalibračního listu DAkkS, str. 2
S návaznou kalibrací lze výsledky měření kalibrovaného zařízení sledovat zpět k uznávanému národnímu nebo mezinárodnímu standardu prostřednictvím nepřerušeného řetězce srovnání. Každý článek tohoto řetězce musí být sledovatelný, aby byla zajištěna přesnost a spolehlivost celého řetězce. Návazné kalibrace jsou zpravidla prováděny kalibračními laboratořemi DAkkS, takže návaznost měřených veličin prokazuje kalibrační certifikát DAkkS.
Kalibrace a justování jsou dva různé, ale související procesy při práci s měřicími zařízeními. Kalibrace je proces, který určuje, jak přesně měřící zařízení měří, zatímco justování je proces, který zlepšuje přesnost měřícího zařízení. V praxi se oba procesy často kombinují: zařízení se nejprve zkalibruje, aby se zjistila jeho přesnost, a v případě potřeby se pak upraví/najustuje, aby se přesnost měření zvýšila.
Kalibrace a cejchování jsou dva různé procesy, které jsou často zaměňovány, protože oba souvisí s přesností měřicích přístrojů. Navzdory jejich podobnosti však mají různé cíle a právní významy. Kalibrace slouží ke kontrole a dokumentaci přesnosti měření kalibrovaného objektu, přičemž cejchování je zákonný postup, který potvrzuje shodu měřidla s nařízeními vlády. Kalibrace mohou být prováděny akreditovanými laboratořemi nebo interními orgány, zatímco cejchování mohou provádět úřady nebo instituce.
